Chrám svaté Barbory – „Barbora“

Barbora ze západuNa úbočí údolí Vrchlice se vypíná nejznámější stavba Kutné Hory – chrám svaté Barbory.
Není pochyb, že tato výjimečná stavba musela vzniknout ve městě, které disponovalo ve své slávě velkým množstvím vlivu a peněz. Zajímavostí je i to, že chrám nebyl vystavěn na popud nějaké církve, ale jako reprezentativní svatostánek bohatých kutnohorských měšťanů.
Se stavbou se započalo kolem roku 1388 pod vedením architekta a projektanta Petra Parléře, syna stavitele Svatovítské katedrály v Praze. Parléř se nechal inspirovat stavebním umem francouzských katedrál. Původní záměr trojlodního kostela katedrálního typu byl změněn na mohutné pětilodí. I tak podle některých pramenů, měla mít stavba dvojnásobnou délku lodi než je dnešní stav. Stavba tak velkého rozměru se protáhla na několik století. Především husitské války stavbu na řadu let přerušily. Postupem doby se na stavbě střídali významní mistři svého umění – mistr Hanuš (klenba ochozu a stavba triforia), Matyáš Rejsek (síťová klenba presbytáře, chór, část vnějšího opěrného systému) či Benedikt Rejt z Pístova, který vytvořil nad vnitřními arkádami spodní části chrámu samostatné stejnolodní trojlodí, které nemá v českých zemích obdoby. Ve své podstatě tak vznikl nad původní částí kostela nový, pozdně gotický halový kostel – „kostel nad kostelem“ prosvětlen velkým množstvím rozměrných oken a zastřešen stanovou střechou. Po smrti Rejta se sice ještě pokračovalo, avšak s postupným poklesem těžby stříbra opět docházely finanční zdroje, a tak byly v roce 1558 práce zastaveny. Západní část chrámu byla uzavřena jednoduchou stěnou zvanou „jalová“. Následujících 60 let měly zásahy pouze udržovací charakter.
V roce 1626 byl kostel předán jezuitům, kteří vedle chrámu postavili známou Jezuitskou kolej. Odstranili typickou stanovou střechu a chrám propojili pomocí galerie s Jezuitskou kolejí, vnitřek chrámu vyzdobily barokními prvky. Poslední velké restaurování přišlo v roce 1886-1905. Chrámu se navrátily stanové střechy a bylo dokončeno pětilodí a také západní stěna.

Zajímavá čísla:

  • délka chrámu: 70 m
  • šířka chrámu: 40 m
  • vnitřní výška: 30 m

Tak jako centrum Kutné Hory, tak i chrám svaté Barbory je od roku 1995 zapsán na seznamu Světového dědictví UNESCO.

Na Barboru se můžete podívat přímo ze zahrady u chaty a nebo ji osobně navštívit.
Cena za lístek je velmi vstřícná:

  • dospělí a senioři 60 Kč
  • děti a studenti 40 Kč

Ještě něco málo o legendě, která se vztahuje k místu základu chrámu.
Legenda o původu chrámu vypráví o třech pobožných hornících, kteří pracovali v místních stříbrných dolech. Zrovna když horníci sfárali do dolu, došlo k sesunutí půdy, která horníky zasypala. Horníci se začali neúnavně modlit k hornické patronce sv. Panně Barboře, aby je z temnosti podzemní vysvobodila. První z havířů prosil patronku, aby mohl ještě jednou spatřit denní světlo a pak, že rád zemře. Druhý z havířů si přál, aby mohl ještě jednou spatřit svoji rodinu a pak, že rád zemře. Třetí z havířů se modlil, aby byl rok a den ponechán naživu. Náhle se jim zjevila sv. Barbora a ukázala jim cestu ven.
Jakmile první z havířů uviděl světlo, zemřel. Druhý z havířů skonal téhož dne, jakmile uviděl svou rodinu. Třetí z horníků byl živ se svou rodinou ještě celý rok. Aby vyjádřil svou vděčnost za záchranu, porazil na místě, kde spatřili světlo, statný strom, z něhož vytesal sochu sv. Barbory. Když byl se svým posvátným dílem hotov, postavil sochu v lese na pařez poraženého stromu. Od té doby chodili k této soše všichni horníci, aby se  mohli pomodlit před sestupem do podzemí a věřili, že je patronka ochrání. Na tomto místě byl zanedlouho položen základ k velechrámu sv. Panny Barbory. – úryvek o legendě byl převzat z informačního portálu města Kutná Hora.