Historie dolování v Kutné Hoře se datuje od konce prvního tisíciletí. Ale ten správný „boom“ přišel až ke konci 13. století. Šílenství bylo opravdové a každý kdo měl zdravé ruce a nějaký nástroj zkusil kopnou do kopce a čekal, že se dokope k stříbronosné žíle a tím k bohatství. Svým způsobem stačilo mít štěstí a při orbě a nebo po vyvráceném stromu ze země vykouklo stříbronosné ložisko. Z povrchových nalezišť bylo stříbro čisté, ale hlubší těžení vyžadovalo stříbro čistit od příměsí. Od roku 1290 po dobu asi šedesáti let se tu denně těžilo kolem 50 kilogramů čistého stříbra. Ale jak žíla šla hlouběji, náklady na těžbu se zvyšovaly a horníci přicházeli zkrátka.
O pracovní technice se nedá moc mluvit. Do ruky havíře patřil mlátek a želízko a jimi se tak dlouho bušilo do země, až se ozval zvuk připomínající, že se narazilo na rudu. Dále se využíval podpěrný systém ze dřeva a samozřejmě se také využíval oheň, který křehčil podloží. Hornická práce často končila smrtí a tak se stávalo, že se hornické ženy bývaly několikanásobnými vdovami. Horníky ohrožovaly průvaly vody, nedostatek vzduchu nebo zasypání. Neustálý pocit nebezpečí a blízkost smrti vedl u horníků k zvláštní zbožnosti. I proto se v Kutné Hoře stavělo tolik kostelů. Kromě svatostánků měla Kutná Hora víc než 60 pivovarů a pivo se navíc dováželo z Čáslavi a Kolína. O hornících se tradovalo, že „zpupní horníci na Horách mívají roboty do soboty, ale peněz jen do neděle.“
Pražský groš z Kutnohor?
Na základě bohatých těžeb z Kutné Hory vydal český král Václav II. mincovní reformu. Odhaduje se, že kolem roku 1300 bylo v Kutné Hoře vytěženo asi 40 procent tehdejší evropské produkce stříbra. Výsledkem jednání a doporučení zpracované italskými právníky a bankéři, byla stříbrná mince zvaná Pražský groš, který vystřídal dosud platící střední brekteáty. Mince byla ve své době silným platidlem. Platilo se s ní na celém území království a také ve střední Evropě. Ryzost mince postupem času sice klesala, ale i tak vydržel Pražský groš staletí. Ražbu ukončil až roku 1547 Ferdinand I., kdy groš nahradil tolar. Přesto groš platil dál a až výnos Ferdinanda III. z roku 1644 ukončil oběh groše.
Pražské groše razili následující panovníci:
- Václav II. (1278-1305)
- Jan Lucemburský (1310-1346)
- Karel IV. (1346-1378)
- Václav IV. (1378-1419)
- Ladislav Pohrobek (1453-1457)
- Jiří z Poděbrad (1458-1471)
- Vladislav II. (1471-1516)
- Ludvík Jagellonský (1516-1526)
- Ferdinand I. (1526-1564)
Jak se mince vyráběly?
Mince musely obsahovat přesné množství stříbra. A v případě změny mincí, se daly roztavit a znova prodat. Čisté stříbro je však měkké, proto je třeba do něj přidat měď. Pro vytvrzení stříbra se užívala směs v poměru 1 díl mědi na 16 dílů stříbra. Směs se pak nalila do vodou chlazených nádob, v kterých se zformovala do stříbrné tyče. V další fázi mincíři tyče vyklepávali do většího stříbrného plátu. Plátek, který musel být po celé ploše stejně tlustý, pak zpracovával střihač. Ten z rozstříhaných čtverečků vytvořil tvar mince. Další krok měl na starosti pregéř, který jednotlivé plíšky vkládal mezi razidla. V době rozkvětu kutnohorského mincířství, pracovalo na Vlašském dvoře dvanáct pregéřů a každý z nich byl denně schopen vyrazit až dva tisíce mincí. Úhrnem to tedy na celý Vlašský dvůr dělalo 24 tisíc pražských grošů.
Více informací jistě získáte ze skutečné návštěvy mincovny ve Vlašském dvoře. Od nás z chaty je to pořád kousek. Za třicet minut jste u Dvora a můžete na prohlídku.
Vstupné za Královskou mincovnu a prohlídku audienční Královské síně a také Královské kaple je:
- dospělí: 85,- Kč
- děti a jiné snížené vstupné: 45,- Kč
- rodinné vstupné: 215,-
Otevírací doba: duben až září 9.00 – 18.00
Nebojte se dolů do dolů.
Projdete štolou dlouhou přes čtvrt kilometru, která je 35 metrů pod zemí. Občas Vám kápne za krk voda, která se všude sráží. Uvidíte práci horníků, ale i stroje které používali. Dozvíte se vše o těžbě a dolování stříbra a o těžkém životě v podzemí. Hodinu a půl dlouhá prohlídka stojí určitě za návštěvu.
Více informací Vám dají na Hrádku, který je hned vedle Vlašského Dvora.
Vstupné:
- dospělí: 120,- Kč
- dětí a senioři: 80,- Kč
