Naučná stezka prochází malebným údolím říčky Vrchlice mezi Kutnou Horou a Velkým rybníkem. V tomto údolí nalezneme kromě přírodních krás také pozůstatky po historickém dolování stříbra, staré lomy a řadu bývalých mlýnů. Naučná stezka seznamuje velmi podrobně s flórou a faunou konkrétních stanovišť v údolí, s historií jednotlivých mlýnů, pravěkými hradišti a dalšími zajímavostmi na trase. Naučná stezka nově zohledňuje výsledky přírodovědeckých průzkumů, které v údolí Vrchlice proběhly v posledních letech, a oproti původní verzi byla rozšířena a zkvalitněna.

Tradice kutnohorských mlýnů a práce mlynářů sahá již do 14. století. Tehdy byl vybudován na říčce Páchu později Vrchlici vodní náhon, tzv. Hořejší Pách, který poháněl Nové mlýny. Vodní síla říčky byla zpočátku využívána především pro pohon královských hutí, které byly později přestavěny na mlýny. Některé dodnes leží u toku říčky Vrchlice (název užívaný od r. 1824 z předchozího pojmenování Vysplice), dříve Páchu, která protéká údolím Kutné Hory. Pramení ve Švábinovském lese u Zdeslavic 14 km severozápadně od Kutné Hory, její druhý pramen nalezneme u Štipoklas. Její tok, dlouhý 29,3 km, protéká Kutnohorskou plošinou severovýchodním směrem a v závěru ústí do říčky Klejnarky u Nových Dvorů.

V minulosti nesla říčka několik názvů. Nejprve „Bach“ (něm. potok), který získala od německých havířů, kteří zde kdysi pracovali. Později se německý název přizpůsobil k českému jazyku jako „Pách“. Dále byl rozšířen název „Malešovský potok“, „Malešovka“ nebo „Wildbach“ (Divoký potok). U obce Bahýnka se Vrchlici říká rovněž „Bahýnka“. K regulaci vody v potoce, který měl např. na jaře hodně vody, se stavěly rybníky, zejména na horním toku Vrchlice v 15. století se jich uvádí na malešovském panství kol. 50. Rybníky regulovaly nejen jarní povodně, ale část rybníků sloužila i k horním účelům, byla z nich přiváděna voda, která poháněla vodotěžní stroje v kutnohorských dolech, některé sloužily k běžnému chovu ryb.

Dnes Vrchlice protéká Kutnou Horou docela poklidně a sotva bychom si představili, že kdysi jejím tokem bylo poháněno na šestnáct mlýnů. Dalších devět mlýnů leželo na potoce Bylance, která se vlévá do Vrchlice u Kutné Hory. Dodnes k oblíbeným procházkám Kutnohořanů patří tzv. cesta „po mlýnech“, která vede přes romantická místa vytvořená přírodou i člověkem. Jak sám název cesty napovídá, během putování jsou vzpomenuty dnes již zaniklé mlýny, které zde stály již od středověku.

Celý článek „Po stopách mlynářů v Kutné Hoře“ najde na stránkách České muzeum stříbra.